2021

30.7. - 31.7.

"Každé léto na přelomu července a srpna, na místě ob co rok jiném,

vždy včas však souřadnice dané, hudba, dílny, jóga, láska, bubny, těla, tanec, krása,  UBU Camp ve dne v noci šumí a vy, vy jste jeho součástí."

Podpořte UBU CAMP kapkou podpory

UBU CAMP, Woodstock ŠUMaVY aneb jak se dělá rodinný festival. 

​

(Horažďovice/Žichovice, 7.8.2020) Každý, kdo jel první srpnový víkend Otavu ze Sušice do Horažďovic, si všiml. Těsně před žichovickým náhonem probíhal již sedmý ročník festivalu UBU camp pořádaný kulturním spolkem Rašelina a Kabaretem Kajbar. Festival je putovní, každé dva roky se stěhuje na nové místo a tak po Boudě na Čermné, rašelinovém rybníku u Křišťanovic a mrákovském Lomečku padla letos volba  na louku na pravém břehu Otavy. Hlavním posláním této víkendové akce je propojování lidí všech věkových kategorií, profesí i zájmů prostřednictvím pestrého programu. Každý rok má UBU camp své téma, letos to byla voda a její oslava a především řeka Otava od pramenů přítoků až do Písku.

Po oba dva dny probíhaly dílny; miminka se patlala v prstových barvách, účastnila se smyslové a znakovací dílny, starší děti vyráběly lodičky nebo se učily animovat, malovalo se na obličej, i hennou na tělo, všichni společně vytvářeli z hlíny mýtické bytosti nebo vyvolávali v řece ducha Otavy. Cvičila se jóga, šily se boty, fotilo se na kameru obscuru, chodilo se po laně, roztáčela se hula hop obruč, prodávala se trička s tématem UBU, obdivovala se fire show skupiny VITA SUA. V dílně Open Mic si každý mohl zkusit stát se muzikantem, u stánku klatovské pobočky Adry se díky gerontoobleku zase vžít do změn, které přináší stáří. A kdo už měl toho všeho šrumce dost, mohl si odpočinout u masáží,  zastavit se u některé společenské hry, začíst se do tématické knihy v knihovně nebo si lámat hlavu u kvízů Člověka v tísni. Odpoledne a večer jste si v geodomu mohli poslechnout hudbu napříč žánry: folk i hardcore punk, rapování bylo vystřídáno hrou na didgeridoo a bubny, country hip hop šansonem. Každý si tu našel to své.

Nezapomnělo se ani na hladová břicha; vybrat jste si mohli z pestré nabídky Dancing Kitchen Catering, která zahrnovala široký výběr od lívanečků po africký kotlík, Don Olino nabízel španělskou paellu, žichovičtí hasiči poctivou českou klobásku a chleby s domácí pomazánkou. Čepovala se Plzeň i piva pivovaru Záhora, osvěžit jste se mohli kávou z klatovského Jednorožce nebo čajem od letitého čajmena.

Celý festival byl navíc úsporný jak ekologicky, tak ekonomicky; třídily se odpadky, pivo se čepovalo do přinesených půllitrů a většina z dílen, právě tak jako celá organizace, byly zajištěny dobrovolnicky (a výše vstupného tak mohla zůstat na zvážení každého návštěvníka).V neposlední řadě je zapotřebí zmínit, že díky kázni všech zúčastněných, proběhly celé tři dny naprosto hladce -  nikdo se nezranil, nikdo nic nezničil, nic se neztratilo. Možná genius loci, duch tohoto místa, nad akcí bděl. Dokonce i ten déšť se spustil, až když bylo po všem.

A kdo že to vše organizoval? Členové kulturního spolku Rašelina, z nichž největší podíl měl Jakub Doubrava, muž širokého záběru, herec, muzikant, zdravotní klaun a režisér Českého rozhlasu, který k letošnímu UBU říká: „Chci poděkovat pánům starostům obcí Žichovice a Rabí za pronájem místa a velkorysou pomoc se zajištěním zázemí. Dál o.p.s. Písecká sladovna, galerii hrou, která letos přispěla k celé organizaci. Kapelám, které přijely zahrát, i každému, kdo svůj talent nabídl k vedení některé z dílen. Také všem, kdo se starali o nakrmení a napojení účastníků a organizátorů. I těm, kdo přijeli, pobyli a odjížděli obohaceni.“Také je na místě poděkovat Plzeňskému kraji za podporu finanční.

Organizátoři také děkují za úsměvy dětí i dospělých a za atmosféru, kterou zúčastnění pomohli vytvořit. Snad bude další ročník na tomto místě přinejmenším tak nezapomenutelný.

​

 Za kulturní spolek Rašelina

Pavla Foster Skalová